Vznik
Při rozvoji elektrizace a velkých výkonech na seřaďovacích a železničních stanicích se v 60. letech začala projevovat naléhavá potřeba elektrických posunovacích lokomotiv. Důvody byli ekonomické, spočívající v nižších provozních nákladech a ekologické, spočívající v nižší hlučnosti oproti motorovým posunovacím lokomotivám, což bylo významné především v hustě osídlených aglomeracích. Do typové řady elektrických lokomotiv II. generace byly proto zařazeny i posunovací lokomotivy ve stejnosměrné a střídavé trakci.
Popis
Prototypy elektrických stejnosměrných lokomotiv řady E 458.0 (110) vyvinul n.p. ŠKODA Plzeň a dodal je v roce 1971 k provoznímu ověření. Zkoušky byly úspěšné a proto v letech 1972 a 1973 následovaly sériové dodávky. Lokomotiva je kapotová se střední vyvýšenou kabinou umožňující dobrý výhled a snadnou změnu směru. Pro přívod proudu do lokomotivy byl poprvé sériově u ČSD použit polopantograf, který je umístěn na střeše kabiny. Pod demontovatelnými prosávnými kapotami je umístěna elektrická a pneumatická výzbroj. Výkon 800 kW a zpřevodování na maximální rychlost 80 km/h. umožňuje dosáhnout při rozjezdu plné tažné síly 160 kN, což plně vyhovuje i pro těžký staniční posun a přetahy. Regulace výkonu je odporová, odporníky jsou spínány jednotlivými elektropneumatickými stykači. Oproti všem předchozím stejnosměrným lokomotivám bývalých ČSD zde byly poprvé vestavěny nové odporníky vyrobené z materiálu fechlar (Felur, Chlorium, Aluminium). Ty umožňují libovolně dlouhou dobu jízdy na jednotlivých stupních a jsou intenzivně chlazeny proudem vzduchu z ventilátorů, jejíž motory jsou napájeny z úbytku napětí na odpornících. Podvozky mají jednoduchou konstrukci s pryžovým vypružením a vedením dvojkolí. V sekundárním vypružení skříně lokomotivy jsou použity vinuté ocelové pružiny s podélně řazenými hydraulickými tlumiči. V podvozcích jsou použity stejnosměrné tlapové trakční motory 1 AD 3946 aT. Zapojení trakčních motorů je sériové a sérioparalelní. Lokomotiva je vybavena pneumatickou samočinnou brzdou DAKO-BSE a přímočinnou brzdou systému DAKO BP a ruční brzdou. Trakční vlastnosti a zabudované elektrické vytápění souprav umožňuje použití těchto lokomotiv i pro vozbu osobních a nákladních vlaků na méně zatížených elektrizovaných tratích.
Provoz
Lokomotivy se nejčastěji používají při posunu, ale lze se snima setkat v traťové službě. Jejich významným působištěm v traťově službě byla trať Rybník – Lipno n. Vltavou (pod napětím 1,5 kV) odkud v roce 2004 tyto lokomotivy přešli do Prahy kvůli změně napájecího systému a dosud pod tímto napětím slouží na trati Tábor – Bechyně.
Přezdívka
Žehlička – podle vnějšího tvaru lokomotivy
Technické údaje
Výrobce ŠKODA Plzeň
Výrobní označení 33 E 0,1
Staré označení E 458.0
Nové označení 110
Rok výroby 1971 – 1973
Počet kusů 52
Napájecí systémy 1,5 a 3 kV
Trvalý výkon 800 kW
Uspořádání pojezdu Bo‘ Bo‘
Hmotnost 72 t.
Tažná síla 160 kN
Délka přes nárazníky 14 400 mm
Maximální rychlost 80 km/h.
Komentáře